Čistokrevná princezna 01

30. dubna 2009 v 17:35 | Shichiyou Kuran 玖蘭七曜 |  Stories: Čistokrevná princezna
Konečně jsem to přepsala :) Doufám, že se bude líbit :) spoilery na VKG13
Flashback (pohled do minulosti) je kurzívou.
Snažila jsem se v tom pižlat a všelijak to rozepisovat ale nevím, jestli to teď nebude spíš nudné :D Tak zhodnoťte :D
- celý článek -


Kap. Kap.
Téměř nic než bělostné kachlíky, lemující celou místnost a odrážející světlo slabé zářivky, upevněnou nad ocelovými dveřmi. Tisíckrát znásobená záře pronikala do každého kouta i skulinky a vyháněla z něj temnotu.
Kap. Kap.
Nebylo zde jediné okno, které by do pokoje vneslo alespoň trochu života- naděje a radosti. Byla tu jen velká skleněná plocha připomínající zrcadlo. Míhaly se na něm stíny. Při bližším prozkoumání by se totiž dalo poznat, že to ve skutečnosti není zrcadlo, ale téměř nepropustné sklo, tlumící zvuky a s nimi také siluety postav procházející za sklem.
Kap. Kap.
V jednom koutě bylo ve zdi umístěno malé umyvadlo. Netěsnící kohoutek spouštěl dovnitř kapky, pleskající o zašlý porcelán v pravidelných intervalech.
Kap. Kap.
Monotónní kapání doprovázející tiché oddechování mladé dívky jako zvláštní symfonie.
Ležela na šedivém futonu. Dlouhé rovné oříškové vlasy byly ledabyle rozprostřené po sněhobílém polštáři a místy i po dlaždicích. Štíhlou postavu měla zakrytou plachtou v barvě holubích per a tam, kde neměla tělo přikryté, se objevovala pobledlá kůže zahalená v jakémsi bílém hábitu.
Kap. Kap.
Skoro vše splývalo do pasivních světlých a bledých barev, vnucující zoufalé pocity komukoliv, kdo by sem vešel, a navozující dojem prostoru bez života.
Spala tvrdým spánkem už několik hodin, bez jediného probuzení. Během něj vypadala mírumilovně a klidně, až se zdálo, jako by se ze sedmnáctiletého děvčete stala zase roztomilá desetiletá dívenka.
Náhle se probudila. Zmateně se rozhlédla, její oči těkajíc po místnosti. Vrávoravě se zvedla a doploužila se ke sklu. Opatrně, jako by čekala, že se spálí, se dotkla rukou plochy, posléze i druhou. Nahlížela ven. Přitiskla obličej k chladnému sklu, aby mohla rozpoznat míhající se lidi, ale zůstávala z nich jen barevná šmouha.
Na to, co bylo předtím, něž se octla v tomto tichém vězení, si vzpomínala jen matně. Vzpomínky z posledních dnů byly zastřené neprostupnou šedivou mlhou, zabraňujíc dívce přemýšlet bez toho, aby jí v hlavě netepala nesnesitelná bolest, ale i přesto jí některé útržky utkvěly v paměti.
***
"Tak co, bavíš se?" zeptal se jí vysoký hnědovlasý chlapec.
"Není to něco, co bych dělala ráda, ale není to tak hrozné, Kaname Onii-sama," odpověděla mu s úsměvem.
Vzal ji kolem ramen a přitiskl k sobě. "Myslím si totéž, ale někdy se prostě musíme obětovat," zasmál se.
Přistoupil k nim jeden mladý pár. Žena byla štíhlá, krátké vlasy v barvě mahagonu jí spadávaly do očí. Na sobě měla dlouhé drahé šaty. Muž měl na sobě tmavý oblek, byl podsaditý a v tváři měl přísný výraz.
"Konečně jsme se zase potkali, Kaname-sama, Yuuki-sama," začala žena zvesela.
Kaname zdvořile přikývl. "Já taky, už je to dlouho."
"Ah, tolik se toho za tu dobu stalo, to vám snad ani nebudu moct povědět všecko…"
Zatvářil se poněkud útrpně. "Máme na to celou noc, Maemi-san."
Yuuki mu jemně stiskla ruku.
"Ale nejdříve vám musím někoho představit," povídala upírka dál, vzala Kanameho za rameno a vedla je ke kraji sálu.
Mezitím se k nim nachomýtla servírka: "Přejete si něco k pití?" zeptala se. Dlouhé sivé vlasy jí splývaly po ramenou a zpod nich mrkaly velké černé oči.
Mladík si vzal sklenici a druhou podal sestře. Maemi taktéž sáhla na tác a vzala si. Její manžel zůstával stále potichu.
Pomalu procházeli různými chodbami. Yuuki potichu upíjela ze svého poháru. Došli do velkého pokoje. Stěny byly celé potažené rudým sametem a vše působilo honosně a slavnostně.
Maemi začala: "Už by tu měla být… Říkala přece, že se sejdeme tady."
Kaname upil. "Možná jste si spletla pokoj. Můžeme se podívat jinam."
"Ne, jsem si jistá, že to bylo tady. Asi ji něco zdrželo…"
Vtom se Yuuki udělalo zle. Zavrávorala, jako by ji nohy nechtěly poslouchat. Upadla, ale na poslední chvíli ji zachytily něčí silné ruce.
Sklenička se roztříštila o podlahu a tekutina zbarvila koberec doruda. Naposledy slyšela, jak na ni někdo křičí, pak už si nic nepamatovala.
***
Probrala se až v tomhle pokoji. Cítila se stísněně. Znovu přitiskla čelo ke sklu při pokusu chlazením alespoň trochu zmírnit bolest hlavy, ale moc to nepomohlo.Usadila se zpátky na matraci a snažila se přemýšlet. Kdo ji sem dostal? Proč to udělal?
Upíři si čistokrevných velice vážili, dokonce je až uctívali. Přesto ale kdokoliv mohl chtít jejich život. Čistá upíří krev byla velmi vzácná a také mocná. Kdokoliv ji mohl chtít pro sebe.
Chtěla se odtud dostat. Vstala a začala se soustředit. Kaname ji učil, jak užívat upíří magii, a některé věci se už naučila, i když to byl jen zlomek toho, co by mohla dokázat.
Celou proletěla silná vichřice. Odvála futon s dekou do rohu. Když ustala, rozhlédla se Yuuki, jestli vše ostatní zůstalo na svém místě nebo ne.
K její smůle vše zůstalo. Znovu se tedy pokusila o totéž, tentokrát ale větší silou. Dala do ní vše, co mohla.
Uslyšela, jak popraskalo pár kachlíků. Slabé světlo také nevydrželo. Rozhostila se neprostupná tma. Z dříve kapajícího kohoutku se spustil prudký proud vody.
Upírka se sesula k zemi a chytila se za hlavu. Námaha způsobila, že bolest byla ještě tisíckrát silnější, pokud to ještě bylo možné.
Jakmile nejhorší bolest ustala, stočila se do klubíčka. Kolena si přimkla k bradě a objala je rukama. Hlavu zabořila mezi ně tak, že byla vidět jen záplava dlouhých vlasů.
***
Prasklá trubka umyvadla způsobila částečné zaplavení místnosti. Yuuki se krčila na promáčené matraci, přes sebe přetaženou navlhlou deku.
Už téměř den se tu nikdo neobjevil. Byla vyhladovělá, zoufalá a vystrašená.
Za sklem se občas mihla nějaká rozmazaná postava, ale nikdo nejevil známky toho, že by je zajímalo, co teď upírka dělá.
Až po dalších dvou hodinách někdo přišel. Byl to nějaký upír v tmavých šatech. Měl krátké rezavé vlasy a modré oči. Dřepl si k Yuuki.
"Ahoj," snažil se přívětivě začít. Yuuki mu věnovala nenávistný pohled, ale o nic se nepokoušela.
"Dobře. Určitě si říkáš, proč tu teď jsi."
Pořád mlčela.
"Neboj se. Nechceme ti udělat nic zlého. Když se budeš řídit našimi radami, všechno půjde hladce. Tak co," zeptal se, "Budeš spolupracovat?"
"Ne. Dokud mi to nevysvětlíte, tak rozhodně ne."
"To bude těžké, teď to totiž nejde. Budeš si muset počkat."
Sklonila hlavu. Po chvilce se šeptem zeptala: "a co Kaname? Kde je teď? Vůbec nevím, co s ním je, naposledy jsem ho viděla tehdy v tom pokoji…"
"O něj se teď nestarej."
"Ale co se s ním stalo? Mám o něj strach Ví, kde teď jsem?"
"Tak podívej, nemyslíš, že kdyby měl strach on o tebe, tak že už by tady byl?" zeptal se na rovinu.
"Ale…" kníkla v obhajobu.
"Hlavně si nic nenamlouvej. Vlastně máš spíš štěstí, že jsi tady a ne s ním, co se jen přetvařuje." S tím odešel.
Yuuki se rozbrečela. S Kanamem spolu žili už skoro rok. Milovala ho a on ji, nebo si to aspoň myslela. Nemohla uvěřit, že by jí celou dobu lhal a vše předstíral.
Lehla si na futon a rozplakala se naplno. Vodopády slaných slz se mísily s vytékající vodou. Vzlyky jí otřásaly zmáčeným tělem a rozléhaly se všude kolem.
Vzpomínala si, že brečela naposledy ještě na Cross Akademii. Pak už ne. Ostatně neměla proč. Byla šťastná z každého okamžiku. To, že by mohlo být všechno falešné, ji rozplakalo ještě více. Dolehla na ni každá špatná maličkost. To, že teď byla tady, že je vše kolem promočené vodou, že je hladová i to, že teď sedí potmě, i když vidí zřetelně a světlo vadilo jejím citlivým očím.
Samým vyčerpáním usnula. Zůstala stočená na dece s chodidly namočenými do vody.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chcete tady další povídky?

Ano!
Ne!

Komentáře

1 Kaira-kun →SB← Kaira-kun →SB← | Web | 30. dubna 2009 v 18:58 | Reagovat

Nádhera!!!! Úžasné!!!! Dokonalé!!!!!!!

2 Kaira-kun →SB← Kaira-kun →SB← | Web | 30. dubna 2009 v 19:26 | Reagovat

Vůbec to nebylo nudné. Nádherně si to tam rozepsala!Úplně úžasně! Máš talent :) Jsem moc zvědavá jak to bude dál pokračovat =)

3 Nikol-chan twoje eSBénko ♥♥♥ Nikol-chan twoje eSBénko ♥♥♥ | E-mail | Web | 30. dubna 2009 v 20:07 | Reagovat

ahojky......na mojom blogu  bolo už dávnejšie triedenie eSbé
Tak pokiaľ chceš zaostať aj naďalje mojím eSbé tak sa tam zapíš
dúfam,že to nájdeš xD

4 Shimi ♥Sb♥ Shimi ♥Sb♥ | Web | 30. dubna 2009 v 20:29 | Reagovat

OoO wow to bylo uzasny OoO

5 Y-chan Y-chan | 30. dubna 2009 v 20:40 | Reagovat

*_* dokonaléé *-*

6 Rosetta *Sbško* Rosetta *Sbško* | Web | 30. dubna 2009 v 20:45 | Reagovat

No myslím,že ani Gravitation není nic pro Tebe...Jelikož je to o slavném zpěvákovi Shuichim,který se zamiluje do ještě slavnějšího spisovatele Eiriho...Takže Shonen-Ai...ale strašně hezkej :D

7 SB Naddi♥ SB Naddi♥ | Web | 30. dubna 2009 v 20:52 | Reagovat

Jeeeeej to je kraaasne... Fakt, jediné poviedky, ktoré čítam sú tvoje a Barbarine a rozhodne v tom budem aj pokračovať :D

8 SB Naddi♥ SB Naddi♥ | Web | 30. dubna 2009 v 21:33 | Reagovat

Jj on je vzdy zlatuckyyy :DMno a hej, mam photoshop mam photofiltre a inac asi nic XD Tak ako? :D Mno a dobry napad XD

9 Rosetta *Sbško* Rosetta *Sbško* | Web | 30. dubna 2009 v 21:35 | Reagovat

vždyť jsem Ti to rikala,ale ono se to zda jako nemozny....ale neni to nemozny...oni jsou vlastne celkem uzasny par a i kdyz ze zacatku si Yuki nechce priznat svou opacnou orientaci...tak nakonec to dobre dopadne :d

10 SB Naddi♥ SB Naddi♥ | Web | 30. dubna 2009 v 21:41 | Reagovat

aha diki :D Tiez to mam v angline, aj som hladala, ale nic som nenasla, tak som to potom spravila v photofiltre, to je trocha menej nárocna verzia, ale tiez ma menej moznosti...

11 Rosetta *Sbško* Rosetta *Sbško* | Web | 30. dubna 2009 v 21:45 | Reagovat

neni zac....v tomhle ohledu jsem asi divna,ale obcas mne Shonen-ai bavi vic nez lecktera anime :D njn...jsem zkratka divna...vlastne uz od meho vyskytu jsem divna,protoze se tak moc zajimam o vse,co se tyka japonska...Hudba,Anima,Manga a vlastne samortne dejiny JP :-D  ;-)  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

12 Eliz Eliz | 30. dubna 2009 v 22:05 | Reagovat

Máto užasnej spád. Todle je nejlepší povídka co jsem internetu četla...

13 Shichiyou Kuran ~ adminka Shichiyou Kuran ~ adminka | E-mail | Web | 30. dubna 2009 v 22:07 | Reagovat

Eliz: Cože?!!!!!! Todleto?!!!

14 Eliz Eliz | 30. dubna 2009 v 22:11 | Reagovat

alespoň mně se to líbí...má to nějakou formu...alspoň podle mně

15 lina lina | Web | 1. května 2009 v 12:47 | Reagovat

jj..je to moc pěknej začátek, dá se s tím hodně co dělat:D těším se na další dílek..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.